Budejovicko - 16.11.2011

Econnect - Zpravodajství - 7/11/11

Tips Freistadt - 9. Listopad 2011

Tips Freistadt - 10.August 2011

ČRo 2 - Praha pořad: Dobrá vůle - neděle 18:05 (od února 2011)

Ahoj, já jsem Johann!

Jakub Šiška
29.01.2011 17:30

V obci Planá u Českých Budějovic najdete několikahektarový Sad smíření. Je to park, který vlastním nákladem vybudoval místní podnikatel Petr Petrlík. A nejen to: když jeho rakouský přítel, místní rodák Johann Wittner slavil devadesátiny, pozval na velkolepou oslavu celou obec i další původní německé obyvatele. Jeho zásluhou tak mají přeshraniční kontakty v malé jihočeské obci zcela mimořádný rozměr.

Za Petrem Petrlíkem i Johannem Wittnerem se vydáme v tomto pořadu Dobrá vůle, který připravil Jakub Šiška, dramaturgie Lenka Svobodová, mistr zvuku Miloš Kot.

play

play (deutschsprachig bearbeitet)

16.12.2010, Sedmička České Budějovice

10.11.2010, Tips-Freistadt Seite

11.2.2010, Tips-Freistadt Seite

Freistädter-Tips 47/2009

Spaltpilz nach dem Fall des Eisernen Vorhangs

Die Tschechen, die keine Einmischung von außen schätzen, haben die Grenzblockaden in die falsche Kehle bekommen

Volksblatt, 15.4.2009

Besser Passivhäuser aus Großschönau als Protokolle aus Melk

Rozhovor s B.Rieplem v CRo při priležitostném 3. předání ceny Slunce+Svoboda 23.11.2008

play

Diskussion im Tschechischen Rundfunk Marek Kerles/Bernhard Riepl, moderiert von Jakub Šíška

2.12.2008
Jak se v dnešní době žije v pohraničí? Vyplácí se ještě jezdit za prací do sousedních států? Proč odsud především mladá populace odchází a co sem naopak přivedlo její předky?

play

Die Menschen von Temelin

17.12.2008
Übersetzung ins Deutsche erschienen -Widerstand gegen Temelín schon im Kommunismus?



Die Menschen von Temelin
Ein Stück Zeitgeschichte von Vertreibung und Widerstand in Mitteleuropa
Deckblatt Bindeart: geb.
Format: 22 x 15 cm
Seiten: 150
Preis: 18,50 €
ISBN: 978-3-902427-44-1
Verlag Steinmaßl (Edition Geschichte der Heimat)

Sonne + Freiheit: Vorreiter im Kampf gegen Temelin

11.12.08, 07:38, Autor: Redaktion Freistadt

Anerkennungspreis für Engagement gegen Atomstrom

SANDL. Der Verein Sonne+Freiheit zeichnete zwei (ehemalige) Bürgermeister für ihr Engagement gegen Atomstrom und für Nachhaltigkeit aus.

Anlässlich des 30. Jahrestags der Ablehnung des AKW-Zwentendorf wurde die Verleihung des Sonne+Freiheit-Anerkennungspreises im Wert von je einer Windkraft-Aktie gefeiert. Preisträger sind Alfred Klepatsch (Alt-Bürgermeister von Windhaag) und Josef Mach, Bürgermeister aus Vezovatá Pláne. Damit sollen die Bemühungen beider gewürdigt werden, mit der Unterstützung erneuerbarer Energieprojekte der atomaren Bedrohung konkrete Alternativen entgegengestellt zu haben. Gleichzeitig haben sie an der Spitze ihrer jeweiligen Gemeinden stellvertretend für das jeweilige Land durch sehr persönliches Engagement viele Kontakte über die Staatsgrenzen hinweg geknüpft. Es gelang unter anderem dadurch beiderseits der Grenze, nach einer schwierigen Phase nach dem Jahr 2000, zu einer deutlichen Entspannung zu kommen. Klepatsch initiierte schon als junger Bürgermeister viele zukunftsweisende Ansätze, und Mach gilt als Pionier in Sachen Nachhaltigkeit in Tschechien. Im Zuge des Widerstandes gegen Temelín lernten sich die beiden kennen.

www.nachrichten.at
1.12.2008

Sonne+Freiheit-Anerkennungspreis 2008

25.11.2008
Über die Grenzen hinweg geht der Preis an Alfred Klepatsch und Josef Mach

Der tschechisch-österreichische Anti-Atom-Verein "www.sonneundfreiheit.eu" verleiht anläßlich des 30. Jahrestags der Ablehnung des AKW-Zwentendorf am 5.11.1978 sowie des vierten Jahrestags des Kaufs des Widerstandshauses im Französischen Bure (23.11.2004) den "Sonne+Freiheit-Anerkennungspreis" 2008 im Wert von je einer WEB-Aktie (momentan ca. 400 €) an Alfred Klepatsch und Josef Mach.

Damit sollen die Bemühungen beider gewürdigt werden, mit der Unterstützung erneuerbarer Energieprojekte der atomaren Bedrohung konkrete Alternativen entgegengestellt zu haben. Gleichzeitig haben sie an der Spitze ihrer jeweiligen Gemeinden Windhaag/Fr. und Važovatá Plána› stellvertretend für das jeweilige Land durch sehr persönliches Engagement viele Kontakte über die Staatsgrenzen hinweg geknüpft. Es gelang unter anderem dadurch, beiderseits der Grenze nach einer schwierigen Phase nach dem Jahr 2000, zu einer deutlichen Entspannung zu kommen, ohne dass, und das erscheint wesentlich, eine Seite gezwungen worden wäre, ihr Gesicht zu verlieren und Eckpunkte der jeweiligen Identität zu opfern.

Herr Klepatsch initiierte schon als junger Bürgermeister viele zukunftsweisende Ansätze, die mittlerweile auch dem Bezirk Freistadt insgesamt zu einer neuen Perspektive verhelfen. Dabei verstand er es geschickt, nicht nur Partei- sondern auch Landesgrenzen zu überwinden.

Es war der Temelín-Widerstand, der Klepatsch in Kontakt mit Bürgermeister Josef Mach brachte. Dieser mutige, auch aus der Landwirtschaft kommenden Pionier versuchte, oft gegen großen Widerstand, ähnliche Ziele zu realisieren. Nicht immer klappte alles. Und dennoch wurde sein

e Gemeinde unter Laborbedingungen zu einem kleinen zweiten Fokus der Aktivitäten gegen die Atomlobby. Seit dem Herbst 2008 gibt es jedenfalls unter seiner Regie auch eine Biogasanlage, die vielleicht eine ähnliche Rolle spielen wird, wie die Windräder hinter Herrn Klepatschs Haus. Von dort übrigens könnte der eine Bürgermeister schön zum zweiten hinüber sehen. Leider steht am 30 km entfernten Berg Poluška noch kein Windrad. Was nicht ist, kann aber noch werden. Dann wäre dieser Kontakt, Klepatsch-Mach auch nach außen durch eine starke Symbolik gefestigt

Der diesjährige Sonne+Freiheit-Preis stellt seinem Umfang nach keine Revolution dar. Die meisten Preise sind besser dotiert. Nicht nur sollte man aber die WEB-Aktie nicht unterschätzen. Entscheidend scheint, dass nunmehr die Richtung der Aktivitäten gleichgeschaltet ist.

In beiden Gemeinden gibt es Potential und Willen, Kultur und Ökologie zum Wohle der Menschen zu verknüpfen. Die Vertreter des Vereins Sonne+Freiheit, freuen sich, dabei mithelfen zu dürfen und danken auch jenen Menschen, die im Rahmen der Sonne+Freiheit-Sprachkurse die nötig

en finanziellen Mittel erarbeitet haben.

Die Symbolik wird unterstrichen durch unsere mehrsprachige Bibliothek, die für ein weiteres Jahr in den Büchereien Sandl, Windhaag, Važovatá Plána› und in Budweis im Büro der südböhmischen Umweltorganisationen OIŽP und "Südböhmische Mütter" (Nová 12) ökologisch relevante Literatur anbietet, andererseits in der jeweiligen Landessprache wertvolle Informationen aus dem Bereich der Geschichte und Kultur, speziell Österreichs und Tschechiens vermittelt.

www.oekonews.at
25.11.2008

Lyžovali jsme na zamořeném sněhu

Sandl - Šestašedesátiletá učitelka jazyků a tělocviku *Hadwig* Voglová ze Salcburku má 26. duben 1986 spojený s lyžováním na kopcích kolem Lince, kde byla se svými studenty. „Napadlo tehdy hodně sněhu, ale až později jsme si uvědomili, že byl zřejmě radioaktivní,“ vzpomíná žena, která už tři roky žije v Českých Budějovicích.

Ale v Rakousku jste byli o havárii v Černobylu rychle informováni.

Ne dost rychle. Probíhaly prezidentské volby, ve kterých kandidovala Freda Meissner Blau za Zelené a vláda hned nevěděla, jak se zachovat. Když okamžitě zveřejní informace o Černobylu, Zeleným by to pomohlo. Říkalo se, že informace se kvůli tomu pozdržely o dva dny.

Přesto jste o havárii věděli dřív než Češi.

To určitě. Možná, že se u nás informace pozdržela jen dvacet čtyři hodin.

Jak zpráva zasáhla veřejný život?

V médiích se objevovala varování, abychom třeba nesportovali venku, aby si děti nehrály na hřištvích. Pro mě jako pro učitelku sportu to bylo hodně nepříjemné. Vyvážel se písek ze hřišť a doporučovalo se nejíst zeleninu, třeba špenát a salát.

Byl to zákaz, nebo jen doporučení?

Doporučení. V obchodech normálně zelenina byla, ale lidé ji nekupovali. Také se nejedly houby. Tady v Sandlu třeba zemědělci celé jaro nekrmili dobytek trávou. Museli nakupovat jiné krmení a měli z toho velké škody. Nejedlo se ani ovoce. Ještě si vzpomínám, že v té době hodně pršelo. Báli jsme se, že déšť splachuje radioaktivní mrak.

Byly informace o tom, jak se máte chovat, časté?

Každý den se objevovaly v rádiu a v novinách. Také se tam objevovaly zprávy o naměřených hodnotách radioaktivity v prostředí. Postupně klesaly. Vědět pravdu bylo lepší a vůbec si nevzpomínám, že by z toho byla nějaká panika. Radioaktivitu nevidíte ani necítíte. Když ale znáte pravidla, jak se ochránit, je to lepší, než informace tajit, jako to bylo třeba v Československu.

---

Černobyl očima Čechů a Rakušanů

Sandl - Je to pohádková krajina. Cestu od hornorakouského Freistadtu k horskému městečku Sandl lemují roztroušená stavení a ohrady pro dobytek. Jen několik kilometrů od hranic s Českem tu pramení Malše. Spojuje dva národy, ale rozhodně ne dva světy, protože Češi a Rakušané tu žili vždycky pohromadě.

Je sobota, 26. dubna. Památný den výročí jaderné katastrofy v ukrajinské elektrárně Černobyl. V Sandlu, městečku s šestnácti sty obyvateli, si na rozdíl od Čech lidé událost připomínají. Mimo jiné i peticí, která zahájí kampaň za lepší informace o následcích významných havárií. Podepisuje se v místní restauraci.

Pokračování na str. D2

V Sandlu si lidé připomněli tragédii v jaderné elektrárně.

Pokračování ze str. D1

Začíná se v Sandlu a potom se kampaň rozšíří do celého Rakouska. "Podobná už byla například ve Švýcarsku a Francii," připomněl Bernhard Riepl, devětatřicetiletý učitel a překladatel, který je v Sandlu předsedou sdružení Slunce a svoboda.

Hnutí propaguje zdravou přírodu a obnovitelné zdroje energie, například vodní, sluneční a větrné elektrárny. Vzniklo právě v Sandlu a jeho členy už jsou i Češi. Mimo jiné spolupořádá sešlosti Čechů a Rakušanů u takzvaných společných stolů, což jsou například návštěvy kulturních a přírodních památek obou zemí. Členové se učí i jazyky svých sousedů.

Podle Riepla Světová zdravotnická organizace při OSN (WHO) podepsala v roce 1959 dohodu s Mezinárodní atomovou agenturou (MAAE), že informace o dopadu jaderných havárií na zdraví lidí budou poskytovat společně, což je vlastně cenzura. Dokladem toho je, že OSN přiznalo do roku 2005 jen čtyřiapadesát zemřelých na následky ozáření, nezávislé iniciativy přitom udávají počet až stokrát vyšší.

"Chceme apelovat na naši ministryni zdravotnictví, aby se zasadila o vypovězení takové dohody," uvedl Riepl.

V Rakousku podepisovali petici i Češi Petici za zrušení cenzury na informace o zdravotních následcích jaderných havárií přitom v sobotu, v den dvaadvacátého výročí Černobylu, podepsali v Sandlu i Češi.

"Vzpomínám si, jak nás tehdy o havárii v Černobylu doma informovali. Už ani nevím, zda to bylo v novinách, ale sledovali jsme na jihu Čech rakouskou televizi a až z ní jsme se dověděli první zprávy," říká pětasedmdesátiletá Eliška Švecová z Kamenného Újezda na Českobudějovicku. Oficiální tiskové zprávy se pak podle ní víc zabývaly náladou v sousedním Rakousku, kterou hanlivě přirovnávaly ke zbytečné hysterii. Zatímco v Česku život normálně běžel, v Rakousku se vyvážela dětská pískoviště a lidé nekupovali zeleninu kvůli radioaktivitě.

"Byl v tom strach, trošičku i panika, ale rozhodně ne veliká. Myslíme si, že lidé mají právo na pravdivé informace. A úřady musí v takovém případě rychle rozhodnout, jaká opatření mají dělat," poznamenal Riepl.

Diskussion anlässlich Tschernobyl-Gedenkens

SANDL. Mit dem Autor des Buches „Die Menschen von Temelin“ können Interessierte am Samstag in Sandl diskutieren.

Anlässlich des Tschernobyl-Gedenktages 2008 stellt der Verein „Gemeinsam für Sonne und Freiheit“ am Samstag um 16 Uhr im Gasthaus Fleischbauer in Sandl die Übersetzung des Buches „Die Menschen von Temelin“ vor. Dabei gibt es auch die Möglichkeit, mit dem Autor Antionin Pelisek zu diskutieren. Dieser hat aus vielen Lebensgeschichten der Menschen rund um das AKW Temelin ein Buch gemacht, das nacherzählt, wie 500 Menschen wegen des Kraftwerks ihre Heimat dauerhaft verloren.

Wegen Temelin mussten sechs Dörfer sterben

BEZIRK, GRÜNBACH/ Dramatische Auswirkungen der Absiedlung wegen Atomkraftwerksbau:Viele ältere Dorfbewohner hatten nur einen Wunsch: Zuhause sterben können. Frisch aus der Druckerei das neue Buch im ambitionierten und kürzlich mit dem Bruno-Kreisky-Preis ausgezeichneten Verlag Steinmaßl: Nicht nur vor Jahrzehnten gab es Vertreibungen und Absieldungen.

Vertreibung und Widerstand gab es in Mitteleuropa nicht nur in Kriegszeiten: Der Bau des Atomkraftwerkes Temelin bedeutete für 500 Menschen den dauernden Verlust ihrer Heimat.

Gerade für die älteren von ihnen, die meist Wohnungen in den Plattenbauten an der Moldau und Budweis zugewiesen bekamen, war die Absiedelung ein schmerzlicher Einschnitt in ihr Leben.

„Im Jahr 1980 fällte die tschechische Regierung den Beschluss über den Bau eines Atomkraftwerkes im südböhmischen Temelin. Mit diesem Meilenstein begann in der südböhmischen Landschaft ein gigantisches Werk emporzuwachsen, das das Gesicht der ganzen Region prägte und sich nördlich von Budweis auf einer Fläche von über 400 Hektar ausbreiten sollte. Der Bau vernichtete neben kleinen Siedlungen und Einzelgehöften auch sechs Dörfer“, beschreibt der Autor Antonin Pelisek dieses dramatische Stück Zeitgeschichte einer ganzen Region.

Die Absiedlung von hunderten von Leuten zog sich über 15 Jahre hin. „Nur sie können erzählen, was unfreiwilliges Umziehen für sie selbst und für ihre Familien heißt. Niemand von den Mächtigen hat sich auch nur einen Moment über die psychischen Auswirkungen den Kopf zerbrochen, die diese Vertreibung bei den Angehörigen der älteren Generation ausgelöst hat“, beschreibt Pelisek. Ein jahrhundertelang aufgebautes Gemeinwesen wurde zerstört, soziale Beziehungen und Bindungen aufgelöst.

Jetzt gibt es dieses Buch auch in deutscher Sprache! Für die Übersetzung zeichnet sich Bernhard Riepl aus Sandl zuständig, verlegt hat es Franz Steinmaßl in seiner Edition „Geschichte der Heimat“.

„Mich erschüttert, wie menschenverachtend und zynisch man mit den Leute umgegangen ist. Die Häuser mussten besenrein übergeben und sogar noch der Dachboden von Spinnweben befreit werden, bevor die Bagger kamen und das ganze Haus niederrissen“, so der Verleger zu der aktuellen österreichischen Neuerscheinung.

Das Buch kostet 18.50 Euro. Weitere Informatinen gibt es unter: www.geschichte-heimat.at

Betlémské světlo putovalo do regionu z Věžovaté Pláně
(Českokrumlovský denik - 27.12.2007)

Jako by se nahoru ke kostelu sjeli snad všichni hasiči z regionu a jeho okolí, zdálo se v sobotu odpoledne ve Věžovaté Pláni. Nebyl to ale sen, nýbrž skutečnost. Kostel sv. Anny k večeru praskal ve švech při slavnostním setkání, na kterém se v kostele shromáždili lidé z obou stran česko–rakouské hranice kvůli betlémskému světlu. Čeští a rakouští hasiči si v sobotu betlémské světlo míru a přátelství předali už po devatenácté.

Jak vše začalo

Na počátky pěkné tradice vzpomínal její zakladatel na Českokrumlovsku Severin Krabatsch, místostarosta Okresního sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezka a také velitel Sboru dobrovolných hasičů Přízeř. „Začalo to v roce 1989. Už tehdy jsme uzavřeli přátelství s hasiči z rakouského Leopoldschlagu. Když jsme počátkem prosince dojednávali plány na další rok, oslovil mě velitel freistadských hasičů Karel Wagner, jestli se nechceme připojit k jejich nové tradici předávání betlémského světla,“ vyprávěl.

„Doba byla u nás tehdy všelijaká, ale prohlásil jsem, že i kdyby nikdo z české strany na hranicích na světlo nečekal, já tam budu.“ Ale 23. prosince Severin Krabatsch na hranici sám nestál. Spolu s ním tam posly s betlémským světlem vyhlíželi i členové některých hasičských sborů z Českokrumlovska. „A vzpomínají na to ještě dnes. Bylo to totiž to nejkrásnější setkání plné dojetí. Zřejmě jsme tehdy byli první v tehdejší ještě Československé republice, kdo převzal světlo z Betléma,“ uzavřel své vyprávění Severin Krabatsch.

Od té doby tradice trvá. Jenom si už čeští a rakouští hasiči betlémské světlo nepředávají na hranici, ale za veliké slávy střídavě jeden rok v některé z rakouských obcí či měst v příhraničí a příště zase naopak na českém území.

Dobří kamarádi

Letos se této cti dostalo Věžovaté Pláni. „Pro naši obec je to velká událost, kterou vyvrcholilo naše dlouholeté přátelství s rakouskými sousedy. Máme tu tak dneska spoustu kamarádů, zejména z rakouského Tragweinu a řady vsí z jeho okolí,“ usmívala se obyvatelka Věžovaté Pláně Ludmila Opelková.

„Mimochodem od rakouských přátel jsme v minulosti dokonce dostali hasičské auto a stříkačku. Měli jsme zájem, aby se předání světla uskutečnilo také u nás. Každá podobná akce dává lidi dohromady a dnes je skvělá účast,“ těšilo starostu Věžovaté Pláně Josefa Macha.

„Já s hasiči jezdím pro betlémské světlo pravidelně od doby, co tato tradice vznikla,“ nenechá si nikdy ujít předání betlémského světla šestasedmdesátiletý Miloslav Bohatý z Českého Krumlova, poslední z dosud žijících zakládajících členů sboru profesionálních hasičů v roce 1958.

Nesmí to skončit

„Je zapotřebí tuto tradici udržet, proto by bylo dobré, aby se organizování tohoto setkání ujaly i jiné obce,“ přeje si kaplan českokrumlovského vikáře Vojtěch Vágai.

Budějovické listy - 30.08.2007

Rakušané se učí česky

>> Z VAŠICH DOPISŮ
>>
>> Celkem dvanáct mužů a žen z Rakouska a Čech se ve druhém srpnovém týdnu zúčastnilo speciálního jazykového kurzu, který organizoval mezinárodní rakousko-český spolek Slunce a svoboda.
>>
>> Účastníci se naučili základům německého a českého jazyka a už na konci týdne byli schopni spolu komunikovat. Kurz začal 6. srpna, v den, kdy v roce 1945 první atomová bomba předznamenala atomový věk.
>>
>> Součástí setkání byla návštěva výstavy s energetickou tématikou "Cesta do pozítří" v nedalekém rakouském Windhaagu, která je příkladně popsaná v obou jazycích. Shodli jsme se na tom, že je velmi důležité, aby se v Čechách konečně změnila podpora v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie, a že by se nemělo bránit solárním zařízením pseudopamátkářskými argumenty. To byl bohužel případ vesnice Holašovice, kterou jsme take v rámci kurzu navštívili.
>>
>> Také v Kaplici se setkávájí s tímto problémem. Když člověk vidí, co je možné v Rakousku nebo Německu, pak se tedy ptá, zda v Čechách není památková péče poněkud zkostnatěla.
>>
>> Kurz byl ukončen ve Věžovaté Pláni na Českokrumlovsku, první české obci, která se připojila ke sdružení na ochranu klimatu Klimabundnis. Tady se koná pravidelné setkání od listopadu 2004 každou druhou sobotu v mesici, střídavě na různých místech mezi Lincem a Českými Budějovicemi.
>>
>> Příšti setkáni se bude konat v sobotu 8. záři na starém poutním místě Římov.
>>
>>24.8.2007 | Mladá fronta DNES - jižní Čechy
>> Autor: BERNHARD RIEPL, predseda sdruzeni Slunce a svoboda

Special-Sprachkurs

V Pláni využijí slunce i vítr

Obec na Krumlovsku plánuje stavbu větrných elektráren, místní hospodu vytápí sluneční panely

Věžovatá Pláně - Je možné se oprostit od klasických dodavatelů energie a mít svůj dům závislý jen na slunci? I o tom přemýšlejí lidé kolem spolku Sonne+Freiheit (Slunce a svoboda) a Energy Centre. V rámci mezinárodního Dne Slunce pozvali veřejnost do hospody ve Věžovaté Pláni na Kaplicku.

Obec se stovkou obyvatel je první českou vesnicí, která vstoupila do evropského ekologického společenství pro ochranu klimatu Klimabündnis. Hospodu i se společenským sálem vytápí sluneční kolektory, místní lidé dokonce plánují stavbu větrných elektráren.

"Zatím jsme jen zjišťovali parametry, sílu větru a umístění. Vyšlo nám, že zdejší vítr by stačil, obyvatelé se stavbou souhlasí. Teď se zase nápad zalíbil firmě E. ON, chtěla by tady větrnou elektrárnu stavět," uvedl starosta Josef Mach, který je známým propagátorem takzvané alternativní výroby energií.

Mach chce letos otevřít vlastní energetické zařízení na bioplyn. Ve třech nádržích bude z kukuřice, chlévského hnoje a sena vyrábět elektřinu a teplo. Část energie využije pro chod své zemědělské farmy, zbytek bude odvádět do rozvodné sítě. Teplo využije v sušárně dřeva. Letos už zasel na šedesáti hektarech polí speciální americkou kukuřici vhodnou k silážování na bioplyn.

"Úvěr mám od banky. V Rakousku jsem viděl vesnice vytápěné jedním zemědělcem. Mým snem je, aby byla celá obec energeticky samostatná, ale u nás je problém, že máme domy roztroušené a rozvody tepla do nich by měly velké ztráty," uvažuje Mach.

Podle energetického poradce Josefa Šťastného z českobudějovického Energy Centra, který ve Věžovaté Pláni odpovídal na dotazy lidí, dopadá na zem ze slunce patnáct tisíc krát více energie, než je její celková světová spotřeba. Přitom pozadu nezůstává ani Česko, doba slunečního svitu je 1500 hodin za rok.

"Obrací se na nás stále víc zájemců, kteří chtějí využít k vytápění domácností slunce. Poptávka už převyšuje nabídku poraden. Důvod je i ten, že ceny energií stále rostou a budou růst," míní Šťastný.

Domy mohou slunce využívat k výrobě tepla, ale i elektrického proudu pomocí takzvaných fotovoltaických systémů, což jsou speciální panely. V jižních Čechách patří mezi místa, kde využívají hodně energii slunce, například akvapark v Jindřichově Hradci, solární panely fungují také na střeše krumlovské radnice.

U domácností vyjde průměrný solární systém i s bojlerem na vodu na 80 až 120 tisíc korun, přičemž státní podpora jde až do 60 tisíc korun. Návratnost investice je pak 20 let, zařízení má životnost 35 let.

Diskuse ve Věžovaté Pláni se stala součástí několika set akcí pořádaných především v Rakousku, Německu a Švýcarsku v Den Slunce. Zúčastnili se jí i Rakušané z pohraničních oblastí, kteří se učí česky.

"Chtějí umět česky, jsme sousedé. Také v našem spolku jsou Češi, vyjíždíme na prohlídky rakouských vesnic, které využívají energii slunce nebo biomasu. Myslím, že je to lepší cesta, jak se shodnout v energetické politice než blokády hranic," uvedl předseda spolku Slunce a svoboda Bernhard Riepl.

***

"Mým snem energeticky samostatná obec, ale u nás jsou domy roztroušené a rozvody by měly velké ztráty."

starosta Věžovatých Plání Josef Mach
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
Autor: ANTONÍN PELÍŠEK
copyright: MAFRA a.s. - MF DNES - iDNES

>>zpět<<

S+F © 2007 | made by blackyt